Zdravíme ze zasněžených Krkonoš. Stále nám tu sněží, a tak děti stále dovádí v krásném prašánku. Lyžování je těžší, ale všichni to zvládají. Vždy když přijdeme z venku, tak mají velký hlad a všechno tady sní. Kolem osmé usínají a kolem osmé ranní vstávají. Jde již znát, že jsou unavení.
Ráno jsme se již trošku učili, potom jsme šli ven. Děti stavěly různé stavby ze sněhu, někteří bobovali a tvořili jsme kresby do prašánku. Odpoledne jsme šli poprvé na lyže. Nějak jsme to zvládli. Večer už je pár slziček ohledně stýskání, ale věřím, že je to zocelí. Tvoříme si kouzelnou hůlku a postupně skládáme skřítka Vápeníčka, který nám ve čtvrtek ukáže cestu k pokladu. Je tu mrazivo. Děti se vždy těší do chaty a máme tady velké jedlíky, kteří si přidávají.
Zdravíme ze zimní školy v přírodě. Dojeli jsme v pořádku. Děti si rychle vybalily a byly tak natěšené na sníh, že po večeři jsme ještě šli dovádět do sněhu. Poté v půl deváté již všichni spali.
Děti dostaly svůj první Slabikář